A máme tu další statistickou perličku z pera státní správy, Při registraci musí poskytovatel umět odpovědět na otázku, jaká že je kapacita terénní formy poskytování, a obdobně jaká je kapacita formy poskytování pobytové a do třetice kapacita formy poskytování ambulantní. To se ještě pro zvýšení dramatického efektu leckde sečte, a pohleďme, máme tady kapacitu služby celkovou. Či nikoliv?

Poskytovaná služba má formu?

Podle našeho drahého a milovaného rejstříku uveřejněného na http://iregistr.mpsv.cz skutečně ano. U každého poskytovatele je zde uvedeno zhruba toto:

Takže ano, podle rejstříku má “poskytovaná služba” jakousi “formu”. Tohle pěkně odpovídá § 33 zákona o sociálních službách, kde je doslova uvedeno:

Formy poskytování sociálních služeb

1. Sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní.
2. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb.
3. Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování.
4. Terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí.

Aby to nebylo tak černobílé, uvádí zákon o sociálních službách dále u každého druhu sociální služby, jakou formu může mít. Tak například u služby “Pečovatelská služba” je v § 40 zákona uvedeno, že “… je terénní nebo ambulantní služba” (zvýraznění ode mne).

Dále, zákon o sociálních službách zavádí pojem “úkon”, když v § 35 odst. 2 říká, že “Rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb stanoví prováděcí právní předpis.” Tímto předpisem je pochopitelně vyhláška 505/2006, a tak bychom mohli v pitvání platné právní úpravy pokračovat.

Kde je v tom proboha ten klient?

Už tedy máme čtyři termíny:

• klient (Novák, Horáková atd.)
• forma poskytování sociální služby (terénní, ambulantní, pobytová, jiné nejsou)
• druh sociální služby (pečovatelská služba, osobní asistence atd.)
• úkon sociální služby (pomoc při osobní hygieně atd.)

Pro jakékoliv plánování či vykazování formy sociální služby je třeba si uvědomit, že

• klient nemá “formu služby” – jednomu klientovi lze poskytovat dvě nebo i všechny tři formy sociální služby, a to i souběžně, pokud to daný druh sociální služby umožní
• druh sociální služby nemá formu služby – někdy ano, ale např. u pečovatelské služby ne, tam je na výběr mezi terénní a ambulantní formou, podobně je to třeba u odlehčovací služby, kde je na výběr dokonce mezi všemi třemi formami poskytování sociální služby
• úkon může mít pevně danou formu služby – anebo nemusí. Tak například “pomoc při osobní hygieně” může být realizována jak v přirozeném prostředí klienta – pak je forma terénní – tak i ambulantně ve středisku osobní hygieny.

Vykazovat kapacitu formy služby v klientech je tedy opět nepochopením principu – formu nemají klienti, ale úkony, a to leckdy i stejné úkony jinou.

Navíc, nelze sčítat. Pokud budu mít jediného klienta, kterému v jediný den poskytnu jak terénní, tak ambulantní službu, stále se jedná o tutéž fyzickou osobu – jediného příjemce sociální služby.

A co na to program “Pečovatelská služba”?

V aplikaci “Pečovatelská služba” je forma sociální služby uvedena vždy u konkrétního úkonu, a to na záložce “Úkon”.

Dále lze vyjet ve statistice sestavu Statistika / Úkony / Dle formy. Tato sestava ovšem nemá ambice zabývat se kapacitou, pouze uvádí počty provedených úkonů u jednotlivých klientů s tím, že sčítá počty úkony podle forem (a sčítá celkové součty).

A konečně, údaj se exportuje do statistik pro MPSV v situaci a u služeb, kdy tuto informaci MPSV pro účely OK-systému vyžaduje.

Pokud byste potřebovali u jediného úkonu evidovat dvě formy (jako například u té hygieny), je programově nejčistší řešení založit úkon do databáze dvakrát a dvakrát jej používat ve Smlouvách s klienty sociální služby.